PCO - často kladené dotazy

PCOFAQ

Shrnuli jsme pro Vás často kladené dotazy na téma: pult centrální ochrany a jeho fungování v praxi. Pokud zde nenajdete odpověď na Vaši otázku, kontaktujte nás níže v komentářích.

1) Co je zapotřebí pro napojení objektu, který je už zabezpečován elektronickými zabezpečovacími systémy, na pult centralizované ochrany?

Pro transformaci již zabezpečeného objektu a jeho následnému napojení k PCO je zapotřebí dovybavit tento objekt komunikační ústřednou, která po přijetí poplachového signálu z aktivovaných senzorů v objektu odešle tento signál prostřednictvím telefonních linek k PCO. Je tedy také nutná i dostupnost zmíněných komunikačních tras. Na moderní PCO lze připojit téměř každý na trhu dostupný bezpečnostní systém.

2) Jak je zajištěna ochrana klientských dat?

Moderní PCO se podřizuje moderním a velmi přísným bezpečnostním normám pro ochranu klientských informací a dat ze střežených objektů. Naše společnost je zatím jediná bezpečnostní agentura v  ČR, která má vlastní moderní dohledové centrum, které splňuje požadavky ohledně umístění a jeho konstrukce.

Jedná se zejména o předepsanou sílu zdí, konstrukci vstupního mechanizmu do prostor PCO, instalaci neprůstřelných oken, samostatného odvodu a přívodu vzduchu s teplotním ovládáním a bezpečnostními klapkami, automatizovanou zálohu napájecích okruhů, redundanci použitého hardwaru, komunikačních tras a datových úložišť, vlastního monitorování všech provozních rizik, detekci plynu a instalaci tísňových hlásičů pro případ přepadení PCO.

Zajištění ochrany klientských dat jsou přizpůsobeny i veškeré pracovní postupy.

3) Jak probíhá zásah k napadenému objektu?

Operátor PCO obdrží zprávu vyžadující kontrolu objektu a vysílá k fyzické kontrole tohoto objektu zásahové vozidlo. Jeho posádka provádí kontrolu neporušenosti oplocení objektu, oken, dveří a vlastního pláště budovy, ale i např. střešní krytiny. V případě podezření z možného narušení ověřuje prostřednictvím operátora PCO zjištěné skutečnosti s kontaktními osobami a proběhne zajištění objektu, eventuálně také pachatele. Dle okolností je vyžádána přítomnost kontaktních osob a Policie ČR. Poté je provedena i vnitřní kontrola napadeného objektu a potřebné úkony k jeho zabezpečení.

4) Jaké je vybavení zásahové jednotky?

Vybavení zásahové jednotky spočívá zejména v obranných a komunikačních prostředcích a prvcích zajišťující ochranu života a zdraví (např. neprůstřelná vesta). Je kladen důraz na to, aby minimálně jeden člen z dvoučlenné posádky vlastnil střelnou zbraň se všemi oprávněními k jejímu držení. Zásahové vozidlo je přizpůsobeno i pro převoz služebního psa, kterým je v některých případech tato výjezdová jednotka posílena.

5) Jak postupuje zásahová jednotka při zadržení pachatele?

Vedle planých poplachů stále častěji dochází k situacím, kdy je stále možné pachatele dopadnout. V případě, kdy se narušitel nachází ještě v objektu, výjezdová jednotka zamezí jeho úniku a vyčká na příjezd Policie ČR. Společně pak provedou jeho zadržení. V případě nutnosti provádí výjezdová jednotka zadržení a zajištění pachatele vlastními silami. Bohužel naše legislativa neumožňuje soukromým bezpečnostním agenturám legitimovat osoby, proto je ve většině takovýchto případů žádána přítomnost PČR nebo Městské policie.

6) Jaké je vybavení PCO?

Moderní PCO - dohledové centrum je uzpůsobeno pro příjem téměř veškerých zpráv z dálkových elektronických zabezpečovacích systémů, ale již z názvu „dohledové centrum“ je patrné, že také digitálních obrazových zpráv ze vzdálených kamerových sledovacích systémů. Toto vše je chráněno moderními bezpečnostními prvky viz. ochrana klientských dat.

7) Jak jsou vybíráni pracovníci (operátoři) PCO?

Nejenom u pracovníků PCO, ale také u členů zásahové jednotky je kladen vysoký důraz na jejich trestní bezúhonnost a loajalitu, zkušenosti s elektronickými systémy či s ochranou osob. U členů zásahové jednotky je předností spíše fyzická kondice, naopak v případě operátorů jsou upřednostňovány jazykové a komunikační schopnosti.

8) Jaká je řešena situace, kdy je výjezdová jednotka v ohrožení?

Vzhledem k okolnostem, zejména při nočních kontrolách v odlehlých a nepřehledných objektech, bývá často operátor v nepřetržitém spojení s výjezdovou jednotkou. Při jakémkoli podezření z napadení těchto pracovníků operátor automaticky žádá zásah PČR.

9) Jaký je postup při přerušení přenosových tras?

Mnoho zabezpečovacích systémů má jištění přenosových tras. Příklad – objekt používá pro přenos dat analogové (pevné) telefonní linky, ale pro záložní systém přenosu dat využívá mobilních sítí. V případě poruchy primárních tras se operátorům zobrazí zpráva - ztráta spojení, eventuálně porucha EZS (elektronické zabezpečovací signalizace).

Neporušenost (prostupnost) přenosových tras prověřuje tzv. AUTOMATICKÝ TEST. Intenzita těchto testovacích zpráv je závislá na majiteli či správci objektu. Může se jednat např. o hodinovou periodu, ale také o test 1x za měsíc. Tyto zprávy jsou spíše informativní, ale opět se vše odvíjí od požadavků klienta. Operátoři většinou sami vyhodnotí naléhavost situace a rozhodnou jaké nejvhodnější úkony podniknout pro zabezpečení takového objektu.

10) Jak jsou zajištěny bezpečnostní systémy pro případ výpadku elektrického proudu?

Při výpadku napájecí elektrické energie v objektu systém automaticky přejde na záložní zdroj, tedy akumulátor. Pro případ nedostupnosti kontaktních osob se vychází z požadavků uvedených v klientské smlouvě. Většinou jde o namátkové kontroly výjezdové jednotky.

11) Jaký je akční rádius PCO?

K PCO je možné připojit jakkoliv vzdálený objekt. Pro zajištění objektu výjezdovou skupinou je pak smluvně sjednána nejbližší  partnerská bezpečnostní agentura.

12) Jak rozezná výjezdová jednotka zaměstnance či rodinné příslušníky od narušitele?

Často se stává, že první příchozí zaměstnanci či rodinní příslušníci vstoupí do objektu, který ještě nebyl odkódován. Takovou situaci PCO vyhodnotí jako narušení objektu. Následně operátor vysílá kontrolní výjezd. Pro takovou variantu poplachu resp. pro odvolání (zrušení) výjezdu, ale i pro identifikaci těchto osob se používá takzvané  „ověřovací heslo“. Toto heslo si volí majitel či správce objektu a je předmětem klientské smlouvy. V případě zaměstnanců proběhne identifikace většinou telefonicky některou z kontaktních osob, protože je vždy nutné objekt odkódovat.

13) Jak funguje klientské heslo?

Klientské heslo se využívá k ověření identity osob nacházejících se ve střeženém objektu, a to nejenom na místě výjezdovou jednotkou, ale také při telefonickém kontaktu klienta s dohledovým centrem.

V praxi to znamená - klient potřebuje zjistit informace např. v kolik hodin byla zakódována jeho firma či kdy byl poslední poplach v objektu a podobně. Operátor si otevře elektronickou kartu objektu a žádá heslo. V případě kladné odpovědi ze strany klienta poskytne požadované informace. Někteří klienti volí možnost např. třetího písmena ve slově, které je heslem. Tato možnost se využívá jen zřídka, zejména pokud se klient nachází v prostředí, kde by mohlo být toto heslo odtajněno.

Komunikační klientské heslo nezaměňujte s PIN kódem pro odkódování a zakódování objektu.

14) Co vidí operátor na monitorech PCO?

Vidí de facto veškerý pohyb v objektu. V případě kamerových systémů je to spíše záležitost výbavy např. noční vidění atp. U EZS operátor rozezná, ze které zóny přichází poplach např. okno, veranda nebo vstupní dveře atd. Pokud PCO zaznamená poplach např. okno koupelny, může se jednat o průvan, ale také o rozbité okno. Pokud se někdo nebo něco (např. domácí zvíře) pohybuje po zakódovaném objektu, spouští se postupně jednotlivé poplachové zóny v závislosti na pohybu narušitele. Tak operátor rozezná, kde se právě narušitel nachází. Dle odkódování pozná, která z oprávněných osob se v objektu právě nachází. V případě jednotlivých kódů lze rozeznat, zdali se jedná např. o majitele či uklízečku atd.

15) Je možné nahlédnout do výpisu zpráv ze střeženého objektu?

Ano, je to běžná praxe např. pro důkazní řízení. Nejenom, že lze vyžádat výpis zpráv, ale dnešní moderní PCO umožní klientům kdykoli a odkudkoli nahlédnout do výpisu zpráv v IP prostředí, tedy ze svého počítače připojeného k internetu, přes veřejné internetové rozhraní. Obdobnou funkci umožňují i kamerové systémy např. za pomoci mobilního telefonu.

16) Mám starší kamerový systém, jde připojit ke vzdálenému dohledovému centru?

Pro přenos obrazového materiálu ze starších analogových monitorovacích systémů existuje takzvaný IP převodník. Pomocí tohoto převodníku lze převádět obrazový materiál do digitální podoby a poté s ním dále nakládat jako u moderních systémů.

17) Jak řešíte, když zorné pole monitorovacích systémů zabírá nežádoucí prostory např. pozemek souseda. Není to protizákonné?

Pochopitelně legislativa ohledně ochrany osobnosti není jednoduchou záležitostí, to se týká zejména firem. Dnešní moderní kamerové systémy umožňují také takzvané vymaskování zóny. V praxi to znamená, že jsou v obraze „začerněna“ místa, která si zákazník nepřeje sledovat, např. prostory bazénu nebo i území zmíněného souseda. Dnešní kamerové systémy poskytují nepřeberné množství takovýchto možností.