"Základní slovník výkladových pojmů souvisejících s náhradním plněním"
Odeberte námi poskytované služby v rámci náhradního plnění a ušetřete.
"Základní slovník výkladových pojmů souvisejících s náhradním plněním"
Odeberte námi poskytované služby v rámci náhradního plnění a ušetřete.
Jelikož problematika okolo zaměstnávání osob se zdravotním postižením je široká, připravili jsme pro Vaši snazší orientaci základní slovník výkladových pojmů souvisejících s touto tématikou.
Každá firma zaměstnávající víc než 25 osob v přepočteném počtu svých zaměstnanců musí zaměstnat alespoň 4 % zdravotně postižených osob (cca jedna přepočtená OZP na 25 zaměstnanců). A právě tato 4 % jsou takzvaný povinný podíl.
Povinný podíl se dá splnit třemi možnými způsoby: 1. Skutečně zaměstnáte zdravotně postižené osoby (zaměstnávání OZP), 2. Odeberete zboží nebo služby od firem, které zaměstnávají víc než 50 % zdravotně postižených, nebo těmto firmám zadáte zakázky (náhradní plnění), nebo 3. Odvedete peníze do státního rozpočtu (peněžité plnění). Tyto tři způsoby můžete kombinovat.
Přímé zaměstnání zdravotně postiženého je ze společenského hlediska nejpřínosnější. Ovšem ne ve všech firmách jsou vhodné podmínky pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením nebo zaměstnávání důchodců a bohužel ani komplikovaná legislativa zde příliš nepomáhá. Pro firmy je administrativně mnohem jednodušší odebírat náhradní plnění.
Krátce řečeno jde o „náhradní plnění povinného podílu“. Náhradní plnění je jedním ze tří způsobů, jak přispět k aktivnímu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Místo toho, abyste zdravotně postižené zaměstnali přímo (v některých firmách to vzhledem k povaze činnosti ani není možné), dáte zakázky firmám, které zdravotně postižené zaměstnávají.
Nejméně oblíbený způsob, jak dostát zákonům a splnit povinný podíl. Sáhnete do kapsy pro své peníze a pošlete je skrz Úřad práce do státního rozpočtu. A budete naivně doufat, že po několikerém přerozdělování a odkloňování Vaše finance doputují ke zdravotně postiženým a pomůžou zkvalitnit jejich život.
Každý rok nejpozději do 15. února musí zaměstnavatelé dodat Úřadu práce oznámení o tom, jak v předcházejícím roce splnili povinný podíl. Pokud na to zaměstnavatel zapomene, Úřad práce mu automaticky vyměří třetí, nejméně výhodný způsob – peněžitý odvod – a nechá tuto částku vymáhat finančním úřadem.
Chráněné pracovní místo zřizuje zaměstnavatel pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s Úřadem práce. Dohoda se uzavírá na dobu 3 let. Institut chráněného pracovního místa nahrazuje od 1. 1. 2012 institut chráněné pracovní dílny, který byl novelizací zákona o zaměstnanosti zrušen.
Žádný zákon se takto vlastně nejmenuje. Problematiku náhradního plnění a zaměstnávání OZP upravuje zákon č. 435/2004 Sb. známý jako „Zákon o zaměstnanosti“. Náhradní plnění je řešeno v třetí části zákona, zejména § 81 až 84. Poslední novela tohoto zákona nabyla účinnosti od 1. 1. 2012.
Mnoho důležitých parametrů zákona o zaměstnanosti stanovuje prováděcí vyhláška MPSV. Ta například určuje, jak se počítá roční přepočtený počet zaměstnanců, …
Lidé s prvním, druhým nebo třetím (nejtěžším) stupněm invalidity. Kategorie osoby zdravotně znevýhodněné byla zrušena k 1. 1. 2012. Podrobné definice najdete v § 39 zákona o důchodovém pojištění.
Je předpis, kterým se stanovuje celkový počet zaměstnanců pro potřeby náhradního plnění, resp. výpočet podílu OZP. Míra invalidity nadále hraje svou podstatnou roli. Zaměstnanci s těžším stupněm invalidity se pro účely náhradního plnění započítávají třikrát. Celý výpočet je složitější a věnuje se mu prováděcí vyhláška MPSV.
Průměrnou mzdou se u náhradního plnění rozumí průměrná mzda za první až třetí čtvrtletí sledovaného kalendářního roku. Tuto průměrnou mzdu vyhlašuje MPSV, zpravidla v prosinci.
Užitečné odkazy
Související odkazy